Pokud se bolest vrací v záchvatech, jako se tomu děje u některých primárních bolestí hlavy, nastupuje u pacientů i obava z opakování bolesti. Bolest se však dá léčit. Správnou a účinnou léčbu u bolestí hlavy doporučíme, pokud umíme správně určit typ bolesti hlavy, pokud přesně stanovíme diagnózu.
Pro stanovení diagnózy je nejdůležitější dobře vedená důkladná anamnéza. Rozhovor s pacientem je velmi důležitý nejen pro získání informací o jeho onemocnění, ale následně i pro získání důvěry pacienta v lékaře. Z praxe víme, že do specializovaných poraden pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy přichází mnoho pacientů, kteří již navštívili svého praktického lékaře i neurologa, ale jejich obtíže trvají a bolesti hlavy se vracejí.
Důvody bývají různé, od nedostatku času lékaře pro rozhovor a vyšetření pacienta nebo neschopnosti pacienta vylíčit srozumitelně své obtíže po nepochopení či nesplnění dobrých rad lékaře (například doporučení omezit nadměrné užívání analgetické medikace). Jedním z často udávaných důvodů neúspěchu léčby je i pocit pacienta, že jeho obtíže lékaře nezajímají a nevěnuje jim dostatečnou pozornost. Proto je velmi důležité vést rozhovor s pacientem v klidu, vědět, na co a jak se zeptat, zkrátka odebrat podrobnou anamnézu týkající se bolestí hlavy.
Anamnestické údaje:
Anamnéza rodinná: ptáme se, zda v rodině trpěl někdo z příbuzných na recidivující bolesti hlavy; pokud ano, v jakém věku se objevovaly a jak vypadaly.
Anamnéza osobní: ptáme se na závažná onemocnění či úrazy, které pacient během života prodělal, i zda se s něčím dlouhodobě léčí v současnosti.
Anamnéza pracovní: tážeme se na zaměstnání pacienta, případně na charakter jeho činnosti (administrativa, fyzicky náročná práce, práce ve vynucené poloze, práce na směny). Návyky: důležité je vědět, zda pacient kouří (vhodný dotaz na množství cigaret za den), zda a jak často pije alkohol či kávu.
Farmakologická anamnéza: tážeme se, jaké léky pacient v současné době dlouhodobě užívá, zda užívá také léky proti bolesti, jaké a jak často. Praktický je údaj o počtu tablet užitých za jeden měsíc. U žen se vždy ptáme na užívání hormonální antikoncepce, na celkovou dobu, po kterou ji pacientka již bere, i na eventuální změny druhu této antikoncepce.
Současné onemocnění: zde se již konkrétně zaměříme na zjištění podrobností o současném problému, o bolestech hlavy.
Položit můžeme následující otázky: Odkdy máte bolesti hlavy? Je vhodné upřesnit základní období života – od dětství, od puberty, až v dospělosti, po přechodu atd. Jak vaše bolest vypadá? Je záchvatovitá, nebo stálá? Jaký má charakter? Pulzuje? Je tupá? Narůstá? Nebo je stejně silná již od začátku? Vzbudí vás i v noci? Předchází bolesti nějaký jev? To je dotaz sloužící ke zjištění, zda se neobjevují projevy aury. Je lépe dotaz upřesnit, třeba i jmenováním konkrétních možných projevů aury.
Ptáme se, zda se nestává, že před vznikem bolesti dojde ke zhoršenému vidění, omezení zorného pole či objevení se svítících nebo jiných obrazců v zorném poli. Případně zda se neobjevují jiné projevy v časové souvislosti se vznikem bolesti hlavy. Kde je bolest lokalizovaná? Je vhodné jmenovat možnosti lokalizace bolesti – ve spáncích, v oblasti čela, temene, v týle a v oblasti šíje, v polovině hlavy, v celé hlavě?
Jak dlouho trvá záchvat bolesti? Je vhodné uvést, zda minuty, hodiny, nebo celé dny. Přejde bolest po vyspání nebo trvá i druhý den? Jak je bolest silná? Zde používáme škálu bolesti (vizuální analogová škála, VAS), kdy stupeň 0 je žádná bolest a stupeň 10 je maximální představitelná bolest. Jsou spolu s bolestí přítomné i doprovodné příznaky? Uvést i možnosti – přecitlivělost na hluk, přecitlivělost na světlo, na pachy, nauzea či zvracení. Jiné? Uvědomujete si, co záchvat bolesti vyvolá? Zde někdy pacient uvádí údaje spontánně, někdy je třeba navrhnout některé možnosti, o kterých je známé, že vyvolávají například migrénu – jako je určitý pokrm nebo nápoj, hladovění, rozrušení nebo stres, změny počasí, nedostatek či nadbytek spánku, u žen menstruace.
U žen vždy doplníme údaje o menstruaci (pravidelnost cyklu, vazba záchvatů bolesti na určité fáze cyklu, užívání hormonální antikoncepce). Velmi důležité je zjistit i dosavadní medikaci. Někteří pacienti si léky pamatují nebo si je přinesou napsané, ale mnoho pacientů mělo v minulosti bohatou medikaci a názvy léků si již nepamatují. Cílem je tedy alespoň zjistit, zda již někdy brali pravidelně léky například jako preventivní léčbu a jaký byl výsledek této léčby. Zjišťujeme také dosavadní akutní léčbu záchvatu i její efektivitu, případně vedlejší účinky. Znát bychom měli rovněž množství tablet, které pacient k léčbě bolesti hlavy užije během měsíce. Z praktického hlediska doporučuji shrnout všechny údaje získané při rozhovoru do karty (záznam o návštěvě pacienta).
Diáře
Použití diáře je základní prostředek pro evidenci počtu a intenzity záchvatů bolestí hlavy i užité medikace. U žen doporučujeme do diáře zaznamenávat i termín menstruace. V praxi se používá několik různých typů diářů. Od velmi podrobných, většinou ve tvaru malého sešitu, řazených po měsících, kde se eviduje nejen počet záchvatů a jejich intenzita, ale i doprovodné příznaky, případný vyvolávající moment, menstruace u žen a užitá medikace, někdy i po hodinách. Tento typ diáře je vhodný pro první období sledování, kdy si lékař ověří, zda záchvaty probíhají uniformně, nebo zda se od sebe liší.
Dalším typem je diář jednoduchý a stručný, kdy pro záznamy pro celý jeden rok slouží jen jedna karta (půl roku jsou záznamy na jedné a půl roku záznamy na druhé straně karty). Při použití tohoto typu diáře pacient eviduje jen počet a intenzitu záchvatů, užitou medikaci (typ a počet tablet) a u žen záznam o menstruaci. Tento typ je velmi přehledný, je vhodný v případech, kdy lékař již pacienta zná a ví, jakého typu jsou záchvaty bolestí hlavy i doprovodné příznaky, a sleduje zde jen vývoj stavu.
Mnoho pacientů si uvědomí teprve až při záznamech, kolik léků vlastně užijí, a často je právě tato zkušenost motivuje stav změnit. Zpočátku, když se s diáři teprve začínalo pracovat, byly obavy, že někteří pacienti budou věnovat nadměrnou pozornost záznamům a kvůli tomuto sledování bude u nich počet označených dnů s bolestí hlavy vyšší. Ale pokud lékař podá dostatečné vysvětlení, že zaznamenávat je vhodné jen středně silnou či těžkou bolest hlavy, k tomuto jevu spíše nedochází. Diář je velmi vhodný také ke zjištění efektivity nasazené preventivní léčby, kdy jedním pohledem na diář lékař získá představu o snížení počtu záchvatů za určité časové období. Vyplněný diář se pak stává součástí dokumentace.
